Jelikož věk deheťáků stále roste, pohybová aktivita stále klesá, rozrůstá se počet invalidních důchodců a naopak klesá počet potentních hřebců v našich řadách, bylo nutné vyrazit na nějaké to sportovní klání, kde bychom připomněli, že Dehet byl a snad i ještě je primárně sportovní oddíl. Na tuto příležitost čekal Hrubas, který z pomyslného kouzelnického rukávu vytasil nápad uspořádat turnaj ve stolním tenise, ve kterém je v naší konkurenci opravdovým přeborníkem. Ačkoliv bylo téměř jisté, že první místo skutečně zůstane Hrubasovi, my ostatní jsme jeho nápad s povděkem kvitovali a v koutku duše doufali, že by mohlo dojít k překvapení. Účast slíbil i Koník, kterého za celou éru Dehetu nikdo neviděl sportovat, ačkoliv se na každou akci těšil, nikdy nepřišel, neboť ho vždy těsně před startem skolilo zranění – je to takový dehetí “velký Mozart”.

  Turnaj se uskutečnil v restauraci “Na poště”, kam se v pravé poledne dostavilo 9 borců – ten desátý však nedorazil, neboť jím nebyl nikdo jiný než Bok, který byl po páteční schůzi unaven a ještě ho čekala sobotní rodinná oslava. Naštěstí Vojsana do Kadaně přivezla jeho budoucí žena Bára, která původně chtěla svého milého pouze povzbuzovat, ale nakonec se musela turnaje zúčastnit a nedejbože svého milého i porazit. Největším překvapení se stala první účast Koníka na sportovní akci Dehetu, který si dokonce pořídil i novou pinkponkovou raketu.

  Bára se zhostila ještě jedné důležité činnosti a sice rozlosování borců do skupin. Turnaje se zúčastnil i čestný předseda a prezident klubu Dehet – Mário Cobretti – jehož hláška “A je po drámatu!” se stala i oficiálním mottem celé akce.

​

​

​

​

​

 

 

 

 

 

 

 

Po základních skupinách vykrystalizoval nekompromisní vyřazovací pavouk, kde pak nelítostné souboje určili konečné pořadí.