Dehet sud 2014

Dehet vs. Fuckers

Blížila se sobota 13.9.2014. Den, na který se těšila celá sportovní veřejnost, neboť právě na tento den připadal souboj mezi Dehetem a Fuckersem. Souboj byl v médiích prezentován jako souboj o krále Kadaně. S ohledem na problém sehnat obstojné mančafty k účasti na fotbalovém turnaji, rozhodl se Dehet tento souboj zároveň pojmout i jako 4.ročník o putovní Dehet sud. Původní myšlenka, vyzvat soupeře k souboji v sedmi sportovních disciplínách – fotbal, fotbalové penalty, tenis, stolní tenis, nohejbal, líný tenis a petanque – však brzo vzala za své, ale o tom až později.

Zatím počítáme s výše jmenovanými sporty a tomu věnujeme celou přípravu. Hlavním trenérem byl jmenován Koník – člověk, kterého ještě nikdo nikdy neviděl sportovat, což vidíme jako jeho hlavní devízu – není zatížen předsudky a tudíž povede tým podle aktuálního citu a intuice a pro Fuckers tak bude tudíž jeho taktika nečitelná, stejně jako pro nás. Další problém nastává v nominaci sportovců. Na dvěstětřicátéosmé plenární schůzi zjišťujeme, že máme předsedu, místopředsedu, podpředsedu, pokladníka, výbor, skorostarostu, daňového optimalizátora, webmastera atd., ale koho se nám nedostává – sportovce. Navíc jsme nemohli nominovat naše juniory, neboť tak zněla tichá dohoda našich předsedů. Byl tudíž sepsán seznam členů Dehetu, kde se postupně začali škrtat nejprve invalidi, marodi a ti, jimž hrozí při prudším pohybu zástava některého z orgánů – na seznamu zůstává akorát Cobretti. Tak takhle bychom se daleko nedostali, musíme zvolit přísnější kritéria – omlouvá pouze smrt potvrzená lékařem a v případě Kamila i přísný pohled jeho ženy Ivanky. Začínáme trénovat jednotlivé disciplíny – fotbal vynecháváme – tam spoléháme na talent od Boha. Nikdo však neví, na co by se měl zaměřit, neboť trenér je jedno velké tajemství a nechce nominaci ani naznačit, neboť se obává vyzrazení nepříteli. Jisté je akorát to, že Bruk půjde na penaltu, Cobretti v nohejbalu na síť a Vojta bude členem petanquového družstva. Cobretti okamžitě odjíždí na Šebík, kde se v místním sado-maso salónu nechává natáhnout na skřipec, aby protáhl zejména tříselní slabiny a byl tudíž na síti platným blokařem.

Ve čtvrtek 11.9. je vše připraveno. Objednány sportoviště, občerstvení, vytištěny tabulky i diplomy. Provozovatelka nohejbalové hospody je upozorněna na zvýšenou spotřebu piva a tudíž požádána o navýšení objednávky ve velkoskladu s tímto mokem.

Pátek přináší nemilé překvapení, celý den hustě prší, což potvrzuje i Bruk formou SMS. A i předpověď hovoří, že jen tak nepřestane. Co teď? Karlííík propadá depresi, neboť z Dehetu to byl on, kdo se jal zastřešit pořadatelství z naší strany. Telefonicky se s ním kontaktuje Mára, jeho partner pro komunikaci ze strany Fuckersu a přichází s nabídkou alternativy. Člen Fuckersu, pravidelným čtenářům dobře známý Franta Marvan, jakožto majitel naší zasedačky Labyrintu nabízí, že bychom mohli celou soutěž uspořádat v areálu tohoto podniku, kde nám žádný déšť nehrozí. Karlííík ještě jednou projíždí všechny webové portály zabývající se okluzními frontami a spojuje se s krizovým štábem Dehetu, který je však neusnášeníschopný. A jelikož za okny stále chčije a Slunce se již pomalu chystá jít spát k našim západním sousedům, musí Karlííík rozetnout dilema! A jak se v budoucnu ukáže, učíní jedno z nejhorších rozhodnutí svého života, které bude stát Dehet nejen dřevěný sud, ale i seběvědomí, úctu a víru ve vlastní schopnosti. Potvrzuje Márovi změnu sportoviště, narychlo se domluví pět náhradních disciplín – squash, šipky, golf, kulečník a bowling – s tím, že přesná pravidla se určí operativně při ranním srazu. Karlííík seznamuje se změnou všechny zúčastněné a Monču Hlaváčkovou žádá o vrácení objednaných sudů zpět do velkoskladu.

Je sobota. Karlíííkův telefón melodií „We are the champions“ spouští budík a jeho majitel si mne ulepené oči. Přes zatažené rolety je slyšet líbezný zpěv sídlištního ptactva a ševelení místních důchodkyň o aktuálních letákových akcích. Jak to, že tito tvorové nejsou ukryti před kapkami deště? Umělohmotným táhlem opatrně rozevírá žaluzie, a jak se jednotlivé lišty překlápí do vodorovné polohy, svítá nejen v Karlíííkově ložnici, ale i v jeho hlavě. Venku je azúro. Teď mu teprve dochází, že od Fuckersu to byla jedna velká hra, díky které nás potřebovali dostat na svou domácí půdu a k disciplínám, v nichž jsou, díky hospodskému způsobu života, velmistry. Kombinací magie voodoo a zakoupení dešťových mraků u vietnamského trhovce se jim tento plán dokonale zdařil. Nevadí, snad jim to nandáme.

Zpět

Od 10:00 hod se postupně scházíme před Labyrintem a následně i v něm. Franta naráží první sud a jde se upravovat harmonogram a pravidla celé akce. Základ je jasný, pět disciplín – tři získané body stačí k vítězství.

Dehet: Karlííík, Maci, Bok, Kubí, Harry, Cobretti, Lojza a Koník coby hrající trenér.

Fuckers: Mára a Michal Šimkovi, Hiffi (Endršťák ml.), Koudy, Ferry (Marvan), Persy (Zdenda Prát), Pavel (Soukupák) a později se přidává i Pepa Legát.

První disciplínou je squash, tam si věříme, vždyť Karlííík s Macim již tři roky pravidelně navštěvují squashcentrum, kde spolu svádí nelítostné boje. Oba dva vybalují z pouzder profirakety. Na sebe si oblékají dresy z nejjemnějšího materiálu, které odvádí pot z povrchu těla ven, čerstvý vzduch naopak pouští z atmosféry k tělu a svaly tím udržují v ideálním termohydrostálém prostředí. Ostatní vedle nich vypadají jako banda amatérů. Každý tým nasazuje čtyři borce, kteří si to ve vyřazovacím pavouku rozdají o dílčí body. Bok jde na Hiffiho, který ještě v šatně běduje, že nemá kecky a ani náhradní triko a dle jeho dotazů je patrné, že ani neví co to squash je a jak a čím se hraje. Po upozornění, že se při něm běhá a že se nejspíše zpotí, Hiffi bledne a peprnými výrazy plní prostor šatny. Po domluvě spoluhráčů sundavá civil a kanady a nechává se přesvědčit k odění cvičebního úboru. Mára taktéž lamentuje a upevňuje si podvrtnutý kotník do bandáže. Jediný Franta, známý svou skromností, se nebojí a bere na sebe roli favorita celého squashového turnaje. Mneme si ruce. Samotný Franta proti nám je málo. První bod nám nemůže utéct. Bok však překvapivě s Hiffim prohrává 6:11 hlavně díky svému podání, kdy ani jednou není schopen podat dle regulí. Kurva to jsme nečekali. Ale nevadí, systém je nastaven tak, že prohrávající jde do opravné části pavouka a může tedy ještě zabodovat a teoreticky i celý turnaj vyhrát. Teprve jeho druhá prohra je tou konečnou. Karlííík svádí nelítostný boj s Ferrym a ačkoliv dělá, co může, prohrává 9:11. Maci plní roli favorita a vyprovází Máru nekompromisním skorokanárem 11:1. Kubí nás nemile překvapuje, v souboji s Michalem dokáže doběhnout každý balónek, i ten, který se již zdá úplně ztracený, ale evidentně mu překáží raketa. Drží jí jak podběrák a stejně s ní i zachází, za zasklenou stěnou budí dojem pracovníka akvária, který nahání paví očka a skutečně několik kolemjdoucích dětí, držících v ruce igelitový pytlík s vodou, vytvořilo před hřištěm frontu. 3:11. Začíná přituhovat. Maci na vítězné straně pavouka pokračuje nezastavitelně až do finále. Fuckers však vytasil další kulišárnu, která nás stála body. Ferry se nestydatě nechává porazit od Hiffiho, aby se dostal do té části pavouka, kde je již Karlííík, jehož tam chce porazit i podruhé a znemožnit mu tak získání většího počtu bodů. Což se mu dokonale povedlo. Poráží Karlíííka po urputné bitvě 13:11. Karlííík běhal i po stropě a po většinu zápasu byl ve vedení, ale ranní kombinace několika cigaret zalitá studeným 12°pivem a následného fyzického vypětí způsobila, že se mu plicní sklípky odmítly již dále roztahovat a nakvašená pěna z piva se drala znečistit sportovní prostředí. V závěru měl tudíž více sil Ferry, který zápas otočil a po dramatickém závěru i vyhrál. Bok s Kubím skončili na posledních místech a Karlííík čtvrtý. Bylo tudíž jasné, že v první disciplíně zvítězí Fuckersáci bez ohledu na výsledek finále, kde Ferry musel Maciho porazit ve dvou setech, což nakonec dokázal. Bohužel zde možná začal i náš další pád. Maciho finále totiž sledoval za Dehet pouze Cobretti, naproti tomu Fuckers byl stále jeden tým. Maciho se nízká fanouškovská podpora právem dotkla a všem to dal náležitě sežrat rýpavými poznámkami. Taktéž dal jasně najevo, že už je mu celý souboj u konečníku a začal šířit kolem sebe negativní atmosféru. Musel zapracovat trenér Koník, který barvitým vyprávěním jednoho příběhu z včera shlédnutého pornofilmu, doplněným lascivními pohyby u Maciho vyvolal chvilkové zapomnění na prožité trauma a ihned ho nominoval do dalšího souboje, kterým byly šipky.

Jednotlivé vylosované dvojice se postavily proti sobě ve hře 301. Za Dehet zahajoval Lojza proti Hiffimu. Bohužel opět nám nevyšel start, na Lojzu byly šipky pravděpodobně moc těžké, neboť do terče dolétla asi každá třetí. Malá dávka Bráníku v jeho žilách způsobila oční rozostřenost a prostorovou dezorientaci, takže když to všechno sečteme – když už trefil směr, trefil zeď či mu šipka přistála metr před terčem zabodnutá do koberce, a když už konečně trefil směr i terč, tak to byl terč vedle stojícího vypnutého automatu. Zbylými šipkami pomalu odečítal body směrem k nule, ale bohužel oba soupeři vyčerpali maximální počet deseti hodů a tak vyhrál ten s aktuálně nižším skórem, což byl Hiffi. I v dalších soubojích odešli poraženi naši borci, Harry prohrál s Márou a Koník s Ferrym. V těchto chvílích bohužel při nás nestálo štěstí. Oba dva Deheťáci mohli zavřít a získat pro nás bod, ale zmiňované a tolik potřebné štěstí nám ukázalo prdel. Až teprve Maci, stejně jako ve squashi, otevřel skóre na naší straně, když porazil Koudyho. Celá tíha zodpovědnosti teď ležela na Kubím, který šel do boje s Pavlem Soukupem a chtěli-li jsme si udržet naději na zisk bodu v této disciplíně, nemohli jsme si v posledních třech šipkařských utkáních dovolit prohrát. Kubí, ačkoliv se snažil a bojoval, těsně prohrál a závěrečná vítězství Karlíííka nad Michalem a Cobrettiho nad Persym již nic nezměnila na tom, že i druhý bod získal Fuckers.

Bowling nás musel udržet ve hře. Hrát se mělo na dvě utkání. Každý tým byl složen ze všech osmi borců, tudíž za Fuckers nastoupil donominovaný Pepa Legát. Zde byl naším trumfem Maci, který chvíli hrál tento sport i závodně právě za Labyrintí tým. Skutečně dostál své pověsti a podpořen skvělými hody i zbytku mančaftu, zvláště pak Lojzi a Kubího, jsme Fuckers konečně podrtily a druhý zápas měl být jen povinnou nutností. Jelikož však byly dráhy na další hodinu zamluveny pro civilní návštěvníky, vrhly jsme se na kulečník.

Systém kulečníku byl obdobný jako u šipek, vylosované dvojice bojovaly proti sobě o dílčí bodíky. Psychická výhoda byla na straně Fuckersu, neboť jsme si opravdu již nemohli dovolit prohrát. Jednotlivá utkání opět byla vyrovnaná. Mára nečekaně porazil Cobrettiho, na kterého jsme tolik sázeli. Jiskřičku naděje pro nás udržel Lojza, jenž v nervydrásajícím souboji porazil Hiffiho a vrátil mu tak porážku ze šipek. Pak však v rychlém sledu neuspěli Maci, Koník, Bok, Karlííík a ani Harry a bylo jasné, že Fuckers může slavit. Naše tváře zezelenaly, nevěříc co se vlastně stalo. Na finální disciplínu jsme již šli z povinnosti a z úcty k soupeři.

Golfovou hůl, kromě Ferryho, jsme drželi poprvé v životě a na některých to bylo více než patrné a jen zázrakem se nikomu nic nestalo. Jelikož si Pánbůh chtěl udělat srandu i z Ferryho, tak vítězem golfového turnaje se stal Kubí, který čtyřparovou jamku zahrál právě na par, ačkoliv prvním úderem se zahnal do virtuálního lesa promítaného na plátno golfového trenažeru. Původně se jednotlivé údery měly týmu sčítat a konečný počet měl určit i vítězný tým, Franta však místo tlačítka Points stiskl legendární Delete, kterým řeší všechny problémy na svém notebooku a když se před ním objevila prázdná tabulka, jen bezradně pokrčil rameny a bod byl tudíž připsán nám za vítězství Kubího.

Již zbývala dohrát pouze druhá hra v bowlingu, aby bylo vše dle regulí, když však začalo působit větší než malé množství alkoholu v hlavách sportovců. Zvláště Maci s Márou byli v tomto souboji hlavními protagonisty. Maci nedokázal pochopit, že je již konec a chtěl souboj ještě zdramatizovat. Rozhodl se, že stávající stav je sice 3:2 pro Fuckers, ale druhá hra v bowlingu bude také zvlášť obodována a je tudíž reálné, že vyrovnáme na 3:3. Závěrečná rozhodující hra se poté určí vzájemnou domluvou. To se však Márovi nelíbilo. Rozčílil se tak, že se mu po stranách krku začaly plazit dvě kobry a hrozily, že se z krku odpoutají a Maciho uštknou. I Maci zbrunátněl a jal se hlasitě domáhat spravedlnosti pro Dehet. Dva páry očí se nakonec zabodly do Karlíííka, který měl rozhodnout jak to vlastně je. Karlííík uznal, že Fuckers je vítězem a bylo pod jeho úroveň hledat nějaké kličky, jak zákulisními machinacemi připravit naše soupeře o spravedlivé vítězství. To však neměl dělat. Maci nechal Máru svému osudu a nazval Karlíííka Pičusem, což zvláště děvčata z městského úřadu mohou dosvědčit, je nadávka nejhrubšího kalibru. Karlíííkovi, pod tíhou vypitého alkoholu, vytrisklo z očí pivo. Lokálem prolétlo ještě několik jadrných výrazů, při nichž se náhodní návštěvníci Labyrintu začervenali, nechápajíc co se to vedle u stolu děje.

Vysvobozením se zdálo být dohrání druhé hry v bowlingu, které se měli zúčastnit již jen určené pětice. Maci, neustále brblající, nás poslal k šípku. A tak ho nahradila Petra Boková, která se v husté atmosféře necítila nejlépe. Přední stranu tang si vycpala teplou podkolenkou a spoléhala, že již ožralý soupeř nepozná, že nám Maci nějak zkrásněl. Fuckers již však byl v plném proudu oslav a na druhou dráhu se vůbec nedostavil, což byla jejich chyba, takže v análech již bude navždy a nesmazatelně zapsán kanár 444:0 a budoucí generace se již nikdy nedozví, proč Fuckers hodil v poslední soutěži 20 žlábků.

Hlavy ochladly, kromě té Maciho. Pivo teklo proudem. Nakonec i rum, kterým naplnil Mára Dehet sud. Karlííík byl ještě několikrát nazván Pičusem, ale již se nemohl bránit, neboť mu alkohol zamotal na jazyku dračí smyčku. Po 15-ti hodinách plných sportovních zážitků, proložených neustálou konzumací piva, počali jednotliví odpadlíci pomalu opouštět Labyrint. Příslibem byla brzká odveta, která by se měla uskutečnit na Southforku Franty Marvana někdy v půlce října. Uvidíme, jestli v sobě Dehet najde tolik odvahy a podstoupí riziko další možné porážky, která by mohla vést i k morálnímu rozpadu této legendami opředené skupiny.