Kategorie


» Dehet sud 2013
28.9.2013 Úhošťany

 

Sestava: 1-Karlííík – 4-Pepíček, 11-Vojta, 7-Beňas, 9-Maci, 13-Bok, 23-Perry, 18-Vojsan, 17-Beňas jr., 3-Walda Hrdinka, 5-Rony

Trenér alias Hnátek: Cobrety

Technický ředitel: Hrubas

Marketinkový ředitel: Harry

Připraven v civilu, kdyby to hořelo: Lojza

Opět zraněný a nemocen: Koník

Kotel fanoušků: Rosťa, Perryna, Štěpán, Petra Boková, Podpěrouš,

   Rok uběhl jako Bolt a nastala chvíle 3.ročníku prestižního fotbalového turnaje o Dehet sud. Všichni fotbaloví příznivci mají v živé paměti legendární premiérový ročník, kdy náš tým Dehetu senzačně zvítězil, když v penaltovém rozstřelu sfoukl Šmouly. Popravdě řečeno, poté to již šlo s kvalitou tohoto turnaje s kopce. Dříve, nadržení fotbalisté lačnili po místu na soupisce některého z mančaftů, který se tohoto sportovního klání zúčastní. I týmy se předháněly ve výši startovného, jen aby se na turnaj dostaly. A dnes? Pomalu abychom mužstva přemlouvali. Také si musíme přiznat, že i na straně organizace by se daly najít jisté rezervy. Den otců jakoby se stal středobodem našeho žití a ostatní aktivity, kvůli kterým mimochodem vstal Dehet z popela, pomalu umírají na nezájem. Hlavními organizátory byli jmenováni Maci s Bokem. Maci však objížděl celou republiku se sádrokartonovou deskou v jedné a s akuvrtačkou v druhé ruce, jelikož jako najatý samaritán firmou Kvápa&Nečka alias Neplatič&syn s.r.o., hasil šibeniční termíny na několika stavbách jugoslávsky mluvících investorů. A když mu portýr Goran Natrhprdelič pohrozil smluvní pokutou, makal i 16 hodin denně. Bok lobingem dosáhl toho, že se turnaj uskutečnil na mateřském stadiónu SKP Kadaň v Úhošťanech, kde dělá trenéra „A“ mužstva, a jako správný politik namazal Sáďovi ten nejhustější med kolem huby tak, aby dosáhl co největší slevy na pronájmu hřiště. Sáďa v očekávání velkolepého turnaje, nakonec hřiště pronajal za symbolickou cenu s tím, že zbylé peníze vytáhne z kapes žíznivých a hladových sportovců (ve svých představách počítal s cca 16ti týmy + bafuňáři + realizačními pracovníky + fanoušky + náhodnými kolemjdoucími atd.). Od Kauflandu koupil osm přepravek libových párků, od místního řezníka si nechal vyrobit klobásy ze dvou volů, z Moravy si nechal zaslat několik krabic tvarohových koláčků a šatnu hostů napěchoval po strop sudy s pivem. Když pak uviděl několik jednotlivců a po našem pátém ujištění, že už jsme skutečně všichni, ho polil smrtelný pot a v hlavě již začal přemítat, jak bance vysvětlí, že předevčírem nabytý úvěr bude splácet vystydlými nožičkami javořických párků.

  Jelikož termín turnaje byl posunut až do pozdního září a počasí bylo vesměs deštivé a navíc v noci byla naše zem pod nadvládou mrazů přichodivších k nám z daleké Rusi, začala mezi sportovci vládnout panika – v tomhle hrát fotbal nebudeme. Pořadatelé však nenechali nic náhodě a Bruk, jakožto hlavní meteorolog měl za úkol každý den před spaním odříkat třikrát Otčenáš a dvakrát Zdrávas a tím přivolat Slunce. Povedlo se. V pátek 27.9. byla ještě úhošťanská kotlina sevřena černými mraky a bičována studeným větrem, jakmile však odbila půlnoc, Slunce převlečené za Měsíc začalo vysoušet místní trávník a s úderem sedmé hodiny, kdy ze sebe shodilo již nepotřebnou masku Luny, začalo hřát naplno. Zmatené jabloně obrazily novými květy a do Úhošťan přijely první vozy obsazené adepty na vítězství o „Dehet sud“.

  Prvními nedočkavci bylo mužstvo Pivexu, postavy hráčů jasně dokazovaly, že název není náhodný a že vyplynul ze společného životního stylu. Poté již přijel modrý krasavec pilotovaný Karlíííkem. Ze sedadla spolujezdce vypadl pomuchlaný Bok, jemuž z úst čpěla kontušovka a nateklý palec na pravé ruce naznačoval, že Prasečák byl jeho Las Vegasem. Ze zadních sedaček vystoupili Maci s Pepíčkem a obrovské díry v jejich hlavách byly nezvratným důkazem toho, že prezident Cobrety měl během cesty co vyprávět. Sáďa začíná ohřívat první prádelní hrnec s vodou a sype do něj první přepravku s uzeninou. Hrubas, jehož skolila viróza, se stává technickým ředitelem turnaje, bílé mamby balí zpět do krabice a smiřuje se s tím, že i po dvou letech co je má, ještě nenastala ta správná chvíle, aby z nich odstřihl cedulky „new“. Jako správný požitkář si u Sádi objednává první nožičky párků a obchodník si spokojeně vrní „Hrnec ještě není ani minutu na plotně a už mám kšeft“. Touto objednávkou Hrubas strhává lavinu. Karlííík, Maci a Pepíček se přidávají a místo dvou si dávají rovnou čtyři nožičky a dvojtou hořčici. Sáďa přemítá, jestli neudělal chybu, když si u H-systému objednal pouze přízemní domek - „Kurva jestli to takhle půjde do večera, přikoupím aspoň ještě jedno patro“. Na pozici se dostavili legendární borci z Fuckersu – můžeme zde vidět skoro všechny hvězdy – bratry Šimky, Koudýho, Frantu Marvana, Beryho a další. Chybí však Endžíl, což je jasný důkaz, že čas je bohužel neúprosný, a že vidět některé legendy v akci, se mladým fanouškům, kteří o těchto atletech slyšeli pouze z vyprávění, již nemusí poštěstit. Fan Club je již také připraven. K šatnám, na jejichž popraskané omítce se vyjímá cedule „Tento projekt byl dotován s peněz evropské unie – ROP severozápad“, postupně přichází i zbytek Dehetu. Zmíněná tabule nám nedá spát a hledáme v co se proměnily zaslaná Eura z Bruselu, jedinou známkou jakéhosi luxusu v celém areálu je měděná vidlička, kterou Sáďa napichuje naducané párečky a zlatý řetěz na Bokově krku !?

  Jelikož se opravdu dostavila pouze čtyři mužstva, Odpadlíci pro nedostatek hráčů nakonec účast odvolali, je potřeba narychlo překreslit hrací systém. Vojta ještě na zchátralý stolek vystavuje sadu pohárů a připomíná organizátorům, že jde o fiasko. Beňas přináší sadu míčů, které zakoupil ve sportovní speciálce Tesco a při poznámce, že jsou hranaté a čouhající ventilky hrozí újmou na zdraví, pouze suše konstatuje, že na všem hledáme mouchy. Hlavní arbitr Jarda Mezera hvizdem svolává první soupeře na pažit a hodlá turnaj odstartovat.

  První utkání mezi Fuckersem a Fan Clubem končí bezgólovou remízou. Dravost mládí reprezentovaná Fan Clubem nemůže najít recept na dobře organizovanou obranu soupeře, kde jako strážné věže operují Mára a Michal Šimků doplněni všestranným Koudym. I Fuckers občas zahrozí nebezpečným protiútokem a tak je nakonec dělba bodů celkem spravedlivá.

 

Dehet – Pivex 1:0 (0:0)

 Gól: Pepíček

  Ke svému prvnímu utkání jsme nastoupili s vědomím, že hodně napoví, jak na tom vlastně po roční pauze jsme. Jelikož šlo o začátek turnaje, Cobrety alias Hnátek naordinoval opatrnou hru s tím, abychom soupeřům neodhalili všechny naše trumfy. Hra so odehrávala vesměs ve středu hřiště s občasným výpadem našich mladíků. Zejména Perry zkoušel střelecké štěstí ze všech pozic a vzdáleností, rány to sice byly svěží, ale bohužel nepřesné. Zahuštěný prostor v Pivexím vápně se nám však nedařilo vykombinovat ani s Macim na hrotu. Ten se tradičně kácel k zemi při každém kontaktu se soupeřem a na Mezerovi žádal pokutový kop. Jarda však píská malou kopanou už asi 25 let a tuto Maciho fintu dobře zná, neboť se na ní upozorňuje na každém kongresu rozhodčích, kde se navíc do detailu rozebírá na tabuli pomocí elektronické tužky. Maci tuto fintu, mezi fotbalovými fajnšmekry známou spíše jako „vozembouch“ poprvé předvedl 6.dubna 1991 v zápase proti Popižu, a jen tak na okraj, tenkrát mu jí mladý nezkušený rozhodčí Široký zbaštil. Od té doby jí praktikuje v každém zápase minimálně čtyřikrát. Čtenáři mající rádi humor Oldřicha Kaisera zajisté zbystřili. Ano, slavný Kaiserův „vozembouch“ je ve skutečnosti kopie „vozemboucha“ Maciho, jenž k němu vlastní veškerá duševní práva a pražský herec si ho od Maciho pouze vypůjčil. Za každý předvedený pád na prknech, která znamenají svět, pak Macimu odvádí 15,-Kč jako tantiému. Diváci začali být nervózní, neboť se těšili na gólové hody a ono nic. Beňas nabyl přesvědčení, že bude muset na gól nahrát on, pomocí tradiční motivace 100korunou pro střelce. Hlavně na té starší části Deheťáků byla motivace ihned patrná. Jinak chodící hráči se jali i popoběhnout a když měl někdo míč na kopačce, nechtěl ho nikomu nahrát s vidinou, že ho zaveze až do branky. „Najdi si svůj míč“ byla povětšinou odpověď, kterou dostal hráč žádající ve volném prostoru o přihrávku. Netrvalo dlouho a konečně jsme se mohli radovat, po střele z poza vápna se včas na správném místě zjevil známý sběratel prémií Pepíček a rozvlnil síť. S vytrčenýma rukama zamířil přímo k Beňasovi. Jelikož naše obrana v čele s Vojtou byla bezchybná, nulu jsme již do konce zápasu udrželi a do tabulky jsme si mohli zanést první tři body.

 

 

Dehet – Fan Club 1:1 (1:1)

Gól: Rony

  Po kratičké přestávce nastupujeme proti týmu, jehož duchovním otcem je Jarda Mezera a tak je jasné, že budeme mít o jednoho soupeře navíc. Ani to, že Fan Club přijel s týmem složeným ze samých mladíků nám do karet příliš nehraje. Cobrety je však geniální stratég a na plac posílá vesměs tři naše mladíky, které vyspáruje jednou hvězdou v letech. Fuckersáci za lajnou se uštěpačnými poznámkami, že tohle není Dehet, snaží rozhodit naší koncepci. Cobrety žádá ochranku o vyvedení křičících rejpalů v černých dresech. Když zjistí, že zde žádná není, hodí po nich alespoň zlým okem. Relativně brzy střílíme gól, jehož autorem je pro nás neznámý Rony. I další, pro fanoušky Dehetu neznámý hráč, Walda Hrdinka byl stěžejním stavebním kamenem našeho postupně se rodícího úspěchu. Jde o playery, jež manažer Maci vytáhl z naší farmy, aby nakoukli do světa velkého fotbalu a načerpali tak trochu zkušeností. Vedení nám vydrželo jen pět minut, po rychlém protiútoku je Vojta obehrán dvojicí útočníků a Karlííík plachtí vzduchem zbytečně. Ve druhém poločase jsme jasně lepší, ale gólman soupeře Fugas, který se také pyšní několika starty za Dehet, čaruje. Již několikrát máme ruce nad hlavou, abychom je o vteřinu později zase mohli připažit. Několikrát se vesnicí rozezní kovový zvuk brankové konstrukce, ale síť se nám již rozvlnit nepodařilo.

 

Dehet – Fuckers 0:0

  Fuckers překvapivě podlehl 0:1 Pivexu a najednou stanul proti nám v dlouho očekávaném derby. Dehet nemá na tento tým dobré vzpomínky, neboť v pionýrských letech, kdy byl Dehet účastníkem kadaňské druhé ligy, mu právě tento tým uštědřil potupnou porážku 16:1, která byla ještě několik let rekordním zápisem v oficiálních statistikách. Jelikož se oba týmy dlouho před utkáním špičkovaly, odpovídaly tomu i první minuty zápasu. Opatrnost. Fuckersáci nasadili anglický styl, všechny standartky rozehrávali dlouhými nákopy do našeho vápna, kam si sbíhal vysoký Koudy a snažil se míč sklepnout za Karlíííka. Naštěstí pro nás se mu to nikdy nepovedlo dokonale. Ze šaten náhle vyšel Bok, který dospěl k rozhodnutí, že zbytkový alkohol již prostřednictvím roztažených pórů opustil jeho tělo a že je tudíž připraven pomoci Dehetu i fotbalově. Špílmachr Franta Marvan několikrát předvedl, že on je tím dirigentem, který dává hře Fuckersu řád. Vojta zase chtěl ukázat, že i on je kapitánem na svém místě, a tak když už se schylovalo k souboji mezi výše zmíněnými, všichni přihlížející zatajili dech. Balón letí ze soupeřovy obrany přes půlící čáru směrem do prostoru levého obránce, kde právě hlídkuje Vojta. Paralelně s míčem si na nákop nabíhá Franta. Když je míč přesně v polovině spojnice mezi oběma kapitány, vyráží proti sobě jak jeleni lačnící po skalpu toho druhého s vědomím, že odměnou pro vítěze bude možnost schladit svůj chtíč v pochvě statné laně. Franta zavírá oči čekajíc, že dojde k tupému střetu, Vojta však elegantně vytrčí špičku pravé nohy a míč lehce píchne směrem doprava a ladným obloučkem, který umí snad jen Ingemar Stenmark, se obtočí zleva kolem Franty stejně jako Švéd kolem duralové tyčky. Diváci propukají v šílený rykot a Cobrety uznale vztyčeným palcem naznačuje spokojenost. Naši mladíci jsou nasazováni povětšinou pouze ve dvojicích, abychom se vyhnuli napadení od soupeře, že starý Dehet už na ně nestačí. Bok je dvakrát nastřelen do zad a jednou do hýždí a z lajny slyší posměšky typu „Konečně ses taky dotkl míče“, Boka to však nerozhodí a pomalu rozehřívá své tělo, rozprouděná krev mu však do mozku vrací rum, který do teď nehybně ležel steklý v kotnících. Do šance se dostává Beňas a může se stát hrdinou, špatně si však načasuje svůj kop, příčnou přihrávku míjí a kopačkou promáchne do prázdna, o jakou že mohlo jít pumelenici svědčí několik hrudek hlíny v obličeji strážce soupeřovi svatyně. Konečně se zaskvěl i Karlííík, když reflexivně vytěsnil jednu z povedených Koudyho tečí. Vojsan i Perry z několika slibných střel bohužel gólmana hostí také nepřekonali a tak nakonec hvizd rozhodčího ukončil utkání za stejného stavu, jako začalo.

 

  V posledním utkání základní skupiny porazil Fan Club tým Pivexu gólem v poslední minutě 2:0, čímž o tento jediný gól skončil ve skupině na prvním místě před Dehetem. Na nás tím pádem čekal ve vyřazovacích bojích Pivex a mezi našimi bafuňáři zavládla spokojenost. Harry narychlo spočítal, že bychom neměli skončit hůře než čtvrtí a uvedl tím Cobretyho v překvapení, ten totiž nečekal, že při své trenérské premiéře dovede svůj tým tak vysoko. U Sádi si již dlouho nikdo nekoupil párek a ty mu ve vroucí vodě začínají praskat. Paní Sáďová již začíná tušit, že manžel měl velké podnikatelské oči a nenápadně začíná párky krájet na kostičky a plnit jimi igelitové pytlíky, které strká do velkého mrazáku. „Ty krávo, až do smrti buřtguláš!“ běží hlavou pragmatické hospodyňce. Jako malá náplast se zjevuje ve dveřích hladový Rosťa, který již několik měsíců drží ananasovou dietu a objednáním několika klobásek ji zjevně porušuje. Lojza zatím vypráví Štěpánovi o svých fotbalových úspěších a názorně mu ukazuje několik driblérských kouzel. Na výzvu, aby se převlékl a šel nám pomoci však nereaguje.

  V prvním semifinále Fuckers dlouho odolává Fan Clubu, ale třemi rychlými góly v jejich síti umírá jejich sen o finále. I když ke konci snižují na 1:3 a snaží se ještě utkání zdramatizovat. Fan Club si však s přehledem vše pohlídá a konečným výsledkem 4:2 se stává prvním finalistou.

 

Dehet – Pivex 7:0 (3:0)

Góly: 3x Perry, 2x Vojsan, Maci, Beňas jr.

  Vraždění neviňátek. Jinak se tento zápas nedá popsat. Do zápasu jsme nastoupili plně soustředění a bez známek podcenění soupeře. Netrvalo dlouho a Maci úvodním gólem vlil klid do našich řad. Pak už se rozjela mašina zvaná Dehet naplno. Pivexí hráči nevěděli, kam mají dříve skočit. S dalšími góly se semifinále změnilo v exhibici a nezaujatí diváci posmutněli, neboť byli připraveni o drama, na které se těšili. V zápase se konečně gólově prosadil i Perry, který do té doby vyslal na soupeřovy branky nespočet střel, ale né a né mu to tam spadnout. O naší mohutné převaze svědčí i to, že Karlííík se za celé utkání nedotkl balónu a tak šlo o jeho nejlehčí shot-out v kariéře.


 

  Bronz si z turnaje odvezl Fuckers. V úporném souboji přetlačil Pivex 1:0.

Dehet – Fan Club 5:0 (2:0)

Góly: 3x Perry, Maci, Vojsan

  Nadešel čas vrcholu turnaje. I ve třetím ročníku jsme ve finále. Cobrety nervózně pobíhá v prostoru vymezeném pro trenéry a okusuje si nehty. Do obrany nemohl postavit jeden z pilířů, Pepíčkovi vyskočilo jablko z jamky a není schopen dát týmu 100%. Při předzápasové poradě si ho Hnátek veme stranou a říká „Devadesátipětiprocentí si mi k hovnu, jdi se vysprchovat!“. Jsme si vědomi, že jsme strašně blízko k tomu, aby se dřevěný sud vrátil po roční pauze zpět domů. Nikdo nechce udělat chybu. Pak se však stane něco nečekaného, Perry napřáhne a dělovkou prostřelí Fugase, na kterého jsme v základní skupině nemohli najít recept. Vzápětí napřáhne podruhé a Fugas opět loví míč ze své sítě. Fan Club je jako opařený. Cobretymu vyráží na krku mohutná krkavice a přes knír sýpe „Dorazit! Dorazit!“ Jarda Mezera cítí, že je zle a raději píská poločas. Ve druhé půli Maci typickou Lojzovkou zvyšuje na 3:0 a vidina poháru začíná mít reálné kontury. I Bok se chce před svou milovanou předvést a několika houslemi ztupí hrdost náhodně vybraných protihráčů. S postupujícím časem je vidět, že klukům z Fan Clubu dochází síly a že jsou s prohrou smířeni. Na cestu do Kadaně jim ještě přibalí gól Vojsan a Perry potvrzuje roli nejlepšího střelce celého turnaje. Závěrečný hvizd oficiálně kreslí tlustou čáru za letošním ročníkem a my se radujeme z dalšího úspěchu.

 Nejlepší střelec: Perry (6 gólů) - Dehet

Nejlepší brankář: Fugas – Fan Club Torro

Nejlepší hráč: Franta Marvan – Fuckers

Cena fair-play: Ota Martinec – Pivex

 

Toto vítězství Dehet věnuje Brukovi s přáním brzkého uzdravení. Bruku příště musíš pohár přebírat ty!

 

-KO-

Mjg5NzFhMz